Život na houpačce - Martina Kulhánková (ed.)

Příběhy o "rakovině duše"

Nejsem diagnóza, jsem osobnost jako každá jiná.

Každodenní probíjení se životem dá zabrat, žijeme v době, kdy jsme neustále vystavováni stresu, emocím a nejrůznějším konfliktům. Jak se z toho všeho nezbláznit? To je dost obtížná otázka a ještě obtížnější odpověď. A teď si představte, že někteří jedinci ve vašem okolí zažívají všechny tyto pocity, které jsou navíc znásobeny. Buď se rozhodnou bojovat, nebo je emoční smršť semele. Seznamte se s "hraničáři".

Tzv. hraniční porucha osobnosti (HPO) je zrádná v tom, že není vidět, i proto mnoho lidí její působení podceňuje, banalizuje, či dokonce zesměšňuje. Kniha Život na houpačce předává svým čtenářům celkem dvacet dva příběhů "hraničářů" nebo jejich blízkých.

První příběh vypráví maminka Martina, což je žena, díky které tato kniha vůbec vznikla. Martina Kulhánková na vlastní kůži zažila, jaké to je žít s někým, kdo HPO trpí. Její dcera Aneta Nela Kulhánková na sociálních sítích vystupovala jako Dívka bez hranic, jejím cílem bylo rozšířit povědomí o HPO a sdílet vlastní zkušenosti. Svůj boj s nemocí však bohužel prohrála...

Martina Kulhánková se rozhodla pokračovat v dceřině odkazu a založila profil Život na houpačce. Seznámila se s mnoha lidmi, kteří se v nějaké podobě s HPO setkali, sesbírala jejich příběhy a nechala je vydat knižně, čehož se zhostilo nakladatelství Rosier.

Máte odvahu nahlédnout do světa "hraničářů"? Není to sice jednoduché čtení, ale obsah knihy je velice naléhavý a měl by být šířen dál.

Člověk se do poslední chvíle drží naděje, sami sobě se bojíme přiznat, že situace opravdu může být tak zlá, jak se jeví. Máme tendenci upínat se k naději a podvědomě si nechceme připustit kritickou realitu. Podvědomě chceme věřit, že všechno bude v pořádku, a to nám někdy brání vidět věci takové, jakými opravdu jsou.

Při čtení myšlenek různých lidí s HPO mnohdy běhá mráz po zádech. Nejhorší je, že nevíte, co přesně čekat. U některých kapitol je na konci pár řádku psaných s odstupem, kde je například napsáno, zda léčba zabrala. U jiných v průběhu čtení jen trnete hrůzou, protože tak nějak tušíte, že nebudou mít šťastný konec. A právě ta nejistota je něco, s čím se potýkají nejen "hraničáři", ale také jejich přátelé a rodinní příslušníci. Jeden den může být tím nejlepším dnem v životě, avšak záhy nastoupí den, kdy je slunce za mrakem a není jisté, zda ještě někdy vyjde.

Život na houpačce není odbornou literaturou, mnohdy nespisovnou formou jsou vyprávěny výseky ze života pacientů s HPO. Čtenář si tak připadá, jako když čte něčí deníček. Domnívám se, že i přestože jsou v dnešní době psychická onemocnění již přijímána poměrně s otevřenou myslí a neustále probíhá snaha o jejich detabuizaci, stále se najdou tací, kteří budou emoce druhých brát na lehkou váhu, nejhorší je, že řada těchto lidí se nachází ve zdravotních institucích, tedy v místech, kde by měla být "hraničářům" poskytnuta adekvátní pomoc.

Napříč celou knihou se nacházejí ilustrace již zmíněné Anety Nely Kulhánkové. Dívka byla neuvěřitelně talentovaná a svými kresbami dokázala předat nejen svůj pohled na svět, ale současně i emoce.

Na konci se nachází rejstřík pojmů v knize užitých, přičemž zde bych vytkla, že uvedené výrazy nejsou řazeny abecedně. Na závěr jsou uvedena důležitá telefonní čísla.

Kniha má potenciál otevřít lidem oči, naučit je více a možná i lépe vnímat své okolí, dbát na pocity druhých a snažit se rozpoznávat drobné rozdíly v náladách, člověku zmítanému nestabilitou nabídnout oporu a nevzdat to s ním, a to i když bude pomoc odmítat.

Jednotlivé příběhy jsem si musela dávkovat postupně, natolik byly intenzivní a syrové, že z toho bylo až úzko. Navíc vědomí, že tohle není žádná fikce, nýbrž realita, probouzí o to větší tíseň.

Název: Život na houpačce
Autor: Martina Kulhánková (ed.)
Ilustrace: Aneta Nela Kulhánková
Nakladatelství: Rosier
Rok vydání: 2022
Počet stran: 232
ISBN/EAN: 978-80-88467-18-2

Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkujeme nakladatelství Rosier.