Pýthie - Veronika Černá

03.04.2022

Co nás čeká a nemine?

Dohoda mezi Lis a jejími rodiči zněla jednoduše - ona bude studovat na vysoké škole obor, který jí vyberou. Po úspěšném bakalářském studiu si pak bude moci dělat, co bude chtít. A Lis netouží po ničem jiném tolik, jak navždy se rozloučit se světem nadpřirozených a začít žít mezi obyčejnými smrtelníky.

Lis se narodila jako pýthianka, členka starobylé rasy magických bytostí, která umí předvídat budoucnost, není tedy divu, že jí rodiče vybrali obor Jasnovidectví, aby se ve svých schopnostech mohla zlepšovat. S věštbami se to má následovně - vyřčené se obvykle vyplní, vše však není tak, jak si to ti, jež za pýthiemi chodí, malují. Někdo se skutečně proslaví a vyhraje důležitou bitvu, ale záhy buď zešílí, nebo třeba zemře.

Jednoho dne, kdy Lis oslavuje promoci a balí si saky paky, jí na dveře zaklepe sice pohledný, ale strašně otravný chlap, který se jí snaží přesvědčit o výhodách dalšího studia. Lis tuší, odkud vítr vane, a že Romaina za ní poslali její rodiče. Co ale neví, je fakt, že Romain potřebuje ve svém úkolu uspět, jinak přijde o vše, co tak pracně několik let budoval, o svou kariéru a možnost pokračovat ve studiu. Osud zkřížil dvěma mladým lidem cesty a provázal je mnohem víc, než se zpočátku zdálo.

Lis s Romainem uzavřou sázku. Zvítězit může jen jeden, a jak se říká, ve válce a lásce je vše povoleno.

Budoucnosti se nedá zabránit, vždycky přijde. Dá se změnit. Jak ale může dotyčný vědět, že to, co udělá ve snaze se konkrétnímu sledu událostí vyhnout, ho vlastně nevyvolá?

Debutové dílo nadějné české autorky Veroniky Černé má skvěle našlápnuto. Pýthie kombinuje žánr romantiky, erotiky a fantastiky, i když těch fantasy prvků nebylo v knize zas až tolik, což je na jednu stranu škoda, na stranu druhou se jedná o první knihu, tudíž lze očekávat, že v pokračování by mohl být svět nadpřirozených více rozvinut.

Text je psaný velice čtivě, čtenář se okamžitě vcítí do pocitů jak Lis, tak Romaina, dvou postav, jejichž pohledy se napříč celou knihou střídají. Jejich vztah by se dal popsat úplně jednoduše - hate to love. Na stylistice je patrné, že Veronika Černá není ještě tolik vypsaná a že je potřeba sem tam něco vypilovat. Na první pohled je však jasné, že si našla žánr, který jí vyhovuje a s nímž dokáže pracovat. Kdybych nevěděla, že knihu napsala česká autorka, domnívala bych se, že jde například o nějakou ze současných německých spisovatelek romantických titulů.

Mezi Lis a Romainem to jiskří, erotické napětí se nad nimi vznáší hned od začátku. Navíc jakmile je něco zakázané, o to více po tom člověk baží. U některých pasáží jsem se docela červenala, což značí, že splnily svůj účel. Text není zbytečně vulgární, postavy jsou do jisté míry propracované, mají svou minulost, která ovlivňuje jejich počínání. Vedlejší postavy byly pro příběh rovněž klíčové, třeba takovou Blanku jsem si oblíbila poměrně rychle.

Pýthie osloví primárně ženy, které hledají trochu netradiční romantiku prolnutou osobitým humorem.